Tenisová úroveň univerzit
Rozhodně ne každý si může vybrat univerzitu podle svých představ a myslet si, že se na ní dostane. Obecně platí, že čím lepší hráč, tím lepší univerzita podle tenisové úrovně a tím pravděpodobně i lepší stipendium, které je schopna nabídnout.
Trenéři, kteří hledají a později i rekrutují hráče a hráčky mají v poslední době lepší přehled, protože se orientují jak podle ratingu UTR, tak i na základě koeficientu WTN, který nově zveřejňuje organizace ITF na svých stránkách u profilu každého hráče. Vysvětlení, co je WTN je podrobně popsáno na tomto webu. Trenéři se navíc po skončení sezóny v letních měsících rozjíždějí po celém světě a na hráče o které mají potenciální zájem se jedou podívat. Navštěvují různé, většinou mládežnické turnaje, ale i turnaje kategorie Futures. Výjimkou není ani nabídka tzv. visitu, kdy hráčům v průběhu sezóny nabízí, aby se přiletěli podívat na univerzitu, seznámili se s prostředím, případně i s týmem za který by mohli jednou nastoupit.
Tenisová kvalita univerzity se pozná jednak podle WTN (průměr ratingu WTN šesti nejlepších hráčů na soupisce), ale také podle toho, v jaké konferenci je zařazena. Konference si lze představit jako skupiny týmů, ve kterých se univerzity každoročně pravidelně utkávají, jejich vzájemné zápasy jsou povinné a jsou mnohem více sledovány. Prestiž těchto zápasů i váha důležitosti je mnohem větší než u zápasů ostatních, které si univerzity na začátku sezóny mezi sebou vzájemně dohodnou.
Složení konferencí není podle územní celistvosti, ale koresponduje převážně s rozdělením univerzit v americkém fotbale. Z tohoto pohledu je důležité sledovat možnou kvalitu soupeřů a celkový počet zápasů během sezóny. U méně prestižních univerzit je bohužel počet zápasů během roku menší a i úroveň není nejvyšší, což souvisí také s tím, jaké finanční možnosti jednotlivé univerzity mají.
Z přibližně 30 konferencí patří k nejkvalitnějším konference s názvem Southeastern, Big Ten, Atlantic Coast nebo Big 12. Jenom pro představu: na letošním mistrovství univerzit v rámci NCAA Division I. u mužů startovalo podle žebříčku ITA jenom z konference Southeastern 13 (!!) z možných 14 týmů, zatímco z mnoha dalších konferencí se do závěrečného turnaje pro 64 týmů dostaly pouze vítězové jednotlivých konferencí.
Dále je třeba sledovat, jaký počet hráčů má příslušná univerzita obvykle na soupisce (Roster). Pokud jich je 8 a k zápasu může nastoupit do dvouher 6 hráčů, pak je pochopitelně větší šance se prosadit, než když je na soupisce hráčů 12. Nově však bude muset mít každý tým na soupisce maximálně 10 hráčů. Dalším kritériem je věk jednotlivých hráčů, přesněji řečeno, kdo a v jakém ročníku studia se nachází. Na vysvětlenou je třeba uvést, že hráči studující prvním rokem mají na soupiskách označení „freshman“, druhým rokem „sophomore“, třetím rokem „junior“ a čtvrtým rokem studující jsou označeni jako „senior“.
Průběh týmových zápasů
Každý zápas v týmových soutěžích začíná třemi debly, které se hrají na jeden set. Tým, který vybojuje dvě vítězství získá do celkového scóre jeden bod. Hned po odehrání čtyřher, následuje šest dvouher, hraných zároveň. Celkem je tedy ve hře sedm bodů a zápas tedy nemůže skončit remízou. Dvouhry se hrají na dva vítězné sety s tím, že ve všech zápasech se uplatňuje pravidlo „no let“ a „no add“. Pokud je zápas rozhodnut, je zvykem ostatní zápasy nedohrávat. To je mnohdy pro hráče dost nepochopitelné, ale je možné, že se trenéři před zápasem dohodnou, že se zápasy dohrávat budou i za rozhodnutého stavu. V týmových zápasech je dobré se připravit na velmi bouřlivou atmosféru, neustálé povzbuzování a dokonce na koučink trenérů i třeba během rozehraného gamu. Rozhodčí jsou většinou na empiru, ale vzhledem k tomu, že se hraje na tvrdém povrchu, tak jsou jejich rozhodnutí občas chybná. Projevy hráčů jsou vesměs pozitivní a nevhodné chování je velmi ojedinělé, neboť je nekompromisně trestáno.
Finanční možnosti univerzit a nabízené služby
Univerzity většinou hospodaří se ziskem a pokud mají ve svém sportovním portfóliu americký fotbal, basketbal, případně hokej, tak se dá očekávat, že po finanční stránce jsou na tom velmi dobře. Obrovské sportovní arény umožňují velkou návštěvnost, univerzity i konference vlastní reklamní práva, zápasy jsou mediálně hodně sledovány a významným přínosem jsou i finanční příspěvky sponzorů. Proto si mohou dovolit nabídnout stipendia i studentům z jiných sportovních odvětví. Konkrétně v tenise jsou plná stipendia pro ženy zcela běžnou záležitostí, ale i pro muže se situace v posledních letech výrazně zlepšila.
Zatímco ženské týmy v Division I. mohou podle NCAA nabízet 8 plných stipendií, tak týmy mužů rozdělují mezi hráče 4–5 plných stipendií a není tedy výjimkou, že někdo dostane 30% a jiný obdrží 70%. Plné stipendium může obsahovat nejen poplatky za školu, ale také výdaje na ubytování, jídlo a také další osobní výdaje spojené se studiem na dané univerzitě. Tato částka je veřejně dostupná na oficiálních webech školy.
Pro tenisový rozvoj je při výběru nutné zohlednit i tréninkové zázemí a další možnosti. Určitě je dobré sledovat, zda má škola dostatek dvorců v hale, protože tréninkový plán může být narušován deštěm, větrem a nízkými teplotami.
Dalším kritériem je i počet trenérů, kteří se hráčům aktivně věnují. Vzhledem k tomu, že se v Americe sleduje zejména týmovost, tak je velmi neobvyklé, že by hráč měl svého osobního trenéra. Obecně se dá říct, že tréninky jsou o dost intenzivnější a živější než u nás a nesou se v týmovém duchu. Hráči i trenéři se neustále povzbuzují a snaží se navzájem motivovat. Od všech se vyžaduje disciplína, aktivní přístup a snaha. Tréninky jsou také hodně zaměřeny na hraní čtyřhry a nácvik jednotlivých signálů a formací. O fyzickou připravenost se stará kondiční trenér a v případě zranění se o hráče postará týmový doktor. Vybavení a dostupnost nejnovějších regeneračních a tréninkových technologií je na školách na nejvyšší možné úrovni a vše je sportovcům plně k dispozici. Skvělé jsou zejména streamy z jednotlivých utkání a záznamy z nich jsou následně sestříhány a dány k dispozici trenérům i hráčům.
Co se týká tenisového vybavení, oblečení, vyplétání či cestování, tak jsou mezi univerzitami také velké rozdíly. Školy z těch největších konferencí poskytují opravdu dokonalý servis a hráči se nemusí o nic starat. Každý rok dostanou nové oblečení, neomezený počet párů bot jak na tenis, tak i na běhání, nové rakety a jakýkoliv výplet. Na turnaje a zápasy se podle vzdálenosti jezdí buď pronajatým autobusem, či vypůjčenými auty, ale také se lítá komerčními nebo privátními lety. Běžné je i kapesné, které dostávají hráči při utkáních hraných venku. Ty nejlepší univerzity jako je Texas, Ohio State nebo Michigan pořádají většinou na podzim také profesionální turnaje Futures, na kterých mohou startovat i univerzitní hráči i přesto, že si během studia musí udržovat status amatéra. Podle pravidel mohou hráči během roku pobírat finanční odměny z turnajů, ale jen do výše svých nákladů a vydělaná částka nesmí překročit 10.000 dolarů ročně. To je velký posun oproti minulosti.
Lze během studia změnit univerzitu ?
Určitě ano. Někdy se totiž stane, že si hráč „nesedne“ s trenérem nebo se ukáže, že úroveň týmu je nad jeho možnosti a proto nedostává dost příležitostí v zápasech a víceméně jenom trénuje. Pak je možné po skončení sezóny změnit univerzitu. Hráč se nechá zapsat na veřejně dostupnou listinu (Transfer List) a od této chvíle ho ostatní univerzity mohou oslovit a on je také může kontaktovat. Jakmile je hráč umístěn na tento Transfer Portal, tak trenér může jeho výši stipendia nabídnout dalším hráčům. Může se tedy stát, že pokud hráč nakonec novou školu nenajde, tak místo ve svém původním týmu nemá garantované. Pokud se hráč s novou školou domluví na podmínkách, je nutné si zjistit, zda tam může pokračovat ve studiu ve zvoleném oboru a zároveň mu budou uznány dosažené studijní výsledky z předešlé univerzity. Hráč musí přesměrovat dostatečný počet kreditů, aby podle pravidel NCAA splnil tzv. Progress Toward Degree a mohl za novou školu nastupovat. O tom, jaké kredity se hráči uznají rozhoduje nová škola, a i proto je snazší přestoupit během prvních dvou let studia. V každém případě však platí, že původní univerzita nemůže hráči bránit v přestupu.
V době pandemie covidu získali sportovci jeden rok Eligibility navíc, a proto jsme se v poslední době mohli setkat i s tím, že hráči přestoupili po dokončení bakalářského studia a navázali jednoletým magisterským oborem a mohli být ještě součástí týmu nové univerzity. Tato výjimka ale letos skončila, a tak hráči, kteří chtějí navázat na bakalářské studium, mohou využít pozici tzv. Graduate Assistant, kdy jsou na nové škole v pozici asistenta trenéra a školu mají tak hrazenou.